E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Československo a Společnost národů

Rozsah a počet obětí první světové války silně zapůsobil především na liberálně smýšlející britské a americké politiky, kteří začali uvažovat o možnostech trvalého odstranění války z mezinárodních vztahů. Nejzdatnějším propagátorem změn ve fungování mezinárodní politiky a nového světového řádu byl tehdejší prezident USA Thomas Woodrow Wilson. Nový systém měl být založen na prevenci konfliktů (tzv. systému kolektivní bezpečnosti) a mírovém řešení sporů formou mezinárodní arbitráže. Především k tomuto účelu byla krátce po první světové válce založena první univerzální bezpečnostní organizace na světě, nazvaná Společnost národů (SN). Orientace na SN se stala vcelku přirozenou součástí bezpečnostní politiky Československa, jež ostatně vzniklo v rámci nového liberálního smýšlení o mezinárodních vztazích na základě Wilsonem propagovaného principu národnostního sebeurčení.
Československo se stalo jedním ze zakládajících států SN, kde také od počátku sehrávalo velice aktivní roli. Velkým zastáncem principů nové organizace byl především tehdejší československý ministr zahraničí Edvard Beneš, který v SN v různých obdobích zastával vysoké funkce (nestálý člen Rady, předseda Shromáždění, zpravodaj odzbrojovací komise aj.). Beneš výrazně zasahoval do procesu zdokonalování vágně zformulovaných kolektivně bezpečnostních mechanismů SN, a zajistil tak Československu vysokou mezinárodní prestiž. Byl rovněž velkým zastáncem pacifistických myšlenek úplného odzbrojení. Pro malý stát v nepříznivém bezpečnostním prostředí, jakým byla ČSR, představoval ambiciózní plán kolektivních bezpečnostních záruk významný příslib, meziválečná realita však s liberálními představami korespondovala čím dál méně. Velkým nedostatkem nové organizace byla již od jejího počátku absence některých klíčových mocností – Německa, Sovětského Ruska a především USA, kde Wilson nedokázal nové myšlení prosadit. USA se naopak až do japonského útoku na Pearl Harbor v roce 1941 vrátily k politice izolacionismu. Definitivní krach meziválečných liberálních představ o novém světovém řádu znamenaly krize třicátých let.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty