E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Rok 1918 a pomníky na Staroměstském náměstí v Praze

Společenské změny a převraty bývají zpravidla doprovázeny viditelnými proměnami veřejného prostoru. Jednou z nejčastějších a také nejvýmluvnějších změn je změna v pojmenování ulic a náměstí – většina hlavních náměstí a nejvýznamnějších ulic českých měst měnila své názvy během dvacátého století zpravidla několikrát. První z výrazných změn přinesl právě rok 1918, kdy byly tradiční názvy či jména související s Rakousko-Uherskem (císař František Josef I., polní maršálek Jan Josef Václav hrabě Radecký z Radče ad.) nahrazeny novými názvy poukazujícími na charakter nového státního zřízení (náměstí Republiky či 28. října) anebo na významné osobnosti (Jan Hus, Jan Žižka, Jan Amos Komenský, Milan Rastislav Štefánik, legionáři či později Tomáš G. Masaryk).
Ještě výrazněji bývaly politické změny manifestovány budováním, nebo naopak ničením pomníků. Názorným příkladem takovýchto proměn může být prostor Staroměstského náměstí v Praze. Již před rokem 1918 doznalo toto náměstí několik změn, které reflektovaly ambice českého národa a jeho vymezování se vůči habsburské monarchii. Vedle označení místa popravy 27 představitelů stavovského povstání (poprvé roku 1904) se jednalo především o vybudování reprezentativního sousoší Mistra Jana Husa (Ladislav Šaloun, 1915). Oba památníky vycházejí z Palackého koncepce dějin českého národa, jež zdůrazňuje husitství jako vrchol českých dějin a období pobělohorské naopak jako období celkového úpadku.
Husův pomník se nacházel poblíž barokního sloupu se sochou Panny Marie z roku 1650. Přestože byl tento pomník postaven na památku úspěšné obrany Starého Města pražského před švédskou armádou (1648), byl mariánský sloup na počátku 20. století velkou částí společnosti mylně považován za potupnou připomínku habsbursko-katolického vítězství na Bílé hoře, a tak bezprostředně po vyhlášení samostatnosti došlo k jeho stržení (3. listopadu 1918). Ačkoliv zdaleka nešlo o spontánní „projev lidu“ (celá akce byla iniciována spisovatelem a bohémem Frantou Sauerem), jednalo se přece jen o jeden z nejvýraznějších a nejkontroverznějších obrazoboreckých počinů, jenž manifestoval změnu režimu a ještě dlouho poté vyvolával rozporuplné akce (po roce 1989 se objevily pokusy o obnovu sloupu).
Které skupiny obyvatelstva měly důvod stavět se ke zničení sloupu odmítavě?
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty